Duna/cs

Duna/Data

Duna je čtvrtou planetou soustavy Kerbolu. Je analogií k Marsu v Kerbal Space Programu a je z větší části rudá s ledovými příkrovy na poléch. Má jeden přírodní satelit, měsíc Ike. Vzhledem k velikosti a blízkosti měsíce Ike mají Ike a Duna navzájem vázanou rotaci.

Při správném atmosferickém brždění je pro cestu z Kerbin na Dunu a zpět potřeba zhruba 1700 m/s delta-v, což je méně než okružní cesta k jakékoliv jiné planetě.

Topografie

Topografická mapa Duny pořízená pomocí pluginu ISA MapSat

Povrch Duny se co do výšky člení mezi 23 až 4740 metry. Pohoří jsou zkázou pro přistávající loď, zvláště bereme-li v úvahu řídkou atmosféru, ve které lze provést bezpečně jen mírné atmosferické brždění. Ledové póly Duny jsou poměrně rozlehlé a jsou výsledkem řídké atmosféry.

Duna má několik kráterů, které se zdají poměrně erodované, podle předpokladu od větru. Leží zde také oblast s hlubokými děrami (některé více než 1km hluboké), které se zdají příliš prudké, aby to byly krátery vzniklé dopadem jiných těles (možná odtokové kanály?).

Je zde několik měsíčních moří (velké oblasti tmavé půdy) ve výšce přesně 0 metrů. Jejich plochost a nízká výška, které dovolují více atmosferického brždění z nich činí lehké, ale nudné místa pro přistání.

Na povrchu Duny leží anomálie.

Atmosféra

Porovnání atmosfér Duny a Kerbinu

Atmosféra Duny začíná na 41,446 m. Je pouze z 20% hustá, jako ta na Kerbinu ve výšce 0 a je dokonce ještě řidší (v poměru ku Kerbinu) ve větších výškách. Tento efekt je nejznatelnější na nejvýše položených místech Duny, kde je její atmosféra pouze z 21% tak hustá, jako ve výšce 0. (Pro srovnání, na Kerbinu je hustota atmosféry na nejvýše položených místech jako 45% hustoty na úrovni hladiny moře.) Nedostatečná hustota vzduchu způsobí, že se padáky otevřou v mnohem menších výškách, něco přes 10km pro padák Mk25 a něco pod 9km pro všechny ostatní padáky.

Přistávání

Při přistávání na Duně, může [aerobraking/cs|atmosferické brždění]] velmi snížit oběhovou a povrchovou rychlost a ušetřit tak palivo. Pro nejlepší výsledky by měl manévr atmosferického brždění maximalizovat čas strávený v atmosféře vstupem do ní pod malým úhlem a mířením na co nejníže ležící místo k přistání.

Jako všechny atmosféry ve hře, atmosféra Duny řídne s rostoucí výškou exponenciálně (s velikostí měřítka 3000 m). Atmosferický tlak na Duně ve výšce vyjádřené v metrech je obecně:

$p_{d}=0.2\ e^{-altitude/3000}$

Padáky pracují s nižší účinností než na Kerbinu, což činí přistání za pomocí motorů nezbytným při přistávání z oběžné dráhy (pokud nemáte dost odporu vzduchu/padáků).

Létání

Atmosféra Duny je sice řídká, ale ve výškách pod 5 km je dostatečně hustá, aby poskytla křídlům dostatek vztlaku pro aerodynamický let. Proudové motory nefungují kvůli nedostatku motoru, ale jiné typy pohonu fungují. Horizontální přistání s letadlem je také možné.

Startování

K výstupu na nízkou oběžnou dráhu Duny z povrchu je běžně potřeba kolem 1500 až 2000 m/s Delta-V, zanechávaje vás na oběžné dráze ve výšce 42km při rychlosti zhruba 950 m/s.

V následující tabulce jsou uvedeny konečné rychlosti pro různé výšky Duny. Existují také rychlosti, kterými by měla loď letět pro palivově optimální vzlet z Duny při současném herním modelu atmosferického odporu.

Výška (m)	Rychlost (m/s)
0	212
1000	231
2000	252
3000	274
5000	324
8000	418
10000	495
13000	638
15000	756
20000	1,16×103

Statistiky oběžných drah

Geosynchronní oběžná dráha Duny je ve výšce 0,00 m nad Dunou. Rychlost satelitu je 0,00 m/s a jeho doba oběhu je v souladu s 1 dnem na Duně (18.2 hodin nebo 65517.859375 vteřin). Nicméně právě to je výška, ve které obíhá Ike, takže pokud není oběžná dráha lodi naprosto přesná, bude nakonec zachycena Ikem.

Pro semi-synchronní oběžnou dráhu, trvající ½ dne Duny (9.1 hours or 32758.9295 seconds), je zapotřebí oběžné dráhy ve výšce 0,00 m na Dunou a rychlosti 0,00 m/s.

Pozorování Ike

Ikova oběžná dráha jej udržuje v malém rozsahu zeměpisných šířek Duny. Průměrná zeměpisná šířka Duny, kde se Ike vyskytuje přímo na nebi (Zenitu) je 6 stupňů východně, ale přesná zeměpisná šířka osciluje mezi asi 2 a 10 stupni východně, vzhledem k excentricitě Ikovy oběžné dráhy. Tato excentricita také způsobuje, že se pro pozorovatele na Duně Ike zmenšuje a zvětšuje. Zeměpisná výška, ze které je Ike na Zenitu také osciluje, a to mezi 0.2 stupni jižně a 0.2 stupni severně kvůli náklonu Ikovy oběžné dráhy, kvůli čemuž Ike z povrchu vypadá jako by se otáčel nahoru a dolů, ale vzhledem k extrémně malému náklonu oběžné dráhy je tento efekt téměř nepostřehnutelný. Tyto fenomény jsou dohromady známy jako librace. Kvůli oscilaci Ikovy pozice nad horizontem je možné z oblastí 88°W až 80°W a 92°E až 100°E na Duně pozorovat východ a západ Ika, nebo alespoň částečně přes horizont, jako je tomu v oblastech severně od 89.8°N nebo na jihu od 89.8°S.

Meziplanetární cestování

Z oběžné dráhy Duny je k dosažení oběžné dráhy jiných těles zapotřebí následující delta-V:

Těleso	Delta-V
Ike	~300 m/s
Kerbin	~620 m/s
Dres	~820 m/s
Eve	~1080 m/s
Jool	~1350 m/s
Eeloo	~1580 m/s
Moho	~2100 m/s

Odkazové rámce

Time warp	Minimum Altitude
1×	Any
5×	50 000 m (above the atmosphere)
10×	50 000 m (above the atmosphere)
50×	60 000 m
100×	100 000 m
1 000×	300 000 m
10 000×	600 000 m
100 000×	800 000 m

Galerie

• 

  Sestup s padákem na povrch Duny.

• 

  ISA satelit na oběžné dráze nad Dunou, používaný k mapování povrchu planety.

• 

  Povrch Duny při svítání.

• Duna projection.png

  Mercator projekce povrchu Duny v nepravých barvách za použití MapSat.

• 

  Duna a Ike.

• 

  Topografická výšková mapa Duny pořízená ISA MapSat pluginem

• 

  Barevná mapa Duny

• 

  sunrise Duny

• 

  Vozítko na hraně jednoho z "odtokových kanálů"

Změny

0.18

• Drobné úpravy grafiky

0.17

• První uveřejnění

Trivia

• Jméno Duny může být také referencí k jejímu pouštnímu povrchu nebo nástřel na novelu Franka Herberta Dune.
• Nízko ležící oblasti okolo rovníku Duny jsou zformovány do tvaru připomínajícího Evropu.

Spoiler: Anomálie

• Na povrchu Duny je vyřezaný velký monument v podobě tváře Kerbala, připomínaje nechvalně známou "Tvář na Marsu", objevenou v oblasti Cydonia Mensae na Marsu v 70. letech.
• Hluboko pod povrchem je pohřbená malá kamera s podobným vzhledem vozítko Pathfinder.
• Jednou z anomálií na Duně je malý, pyramidovitý kopeček vysílající SSTV signál. Při rozšifrování ukazuje diagramu podobný obrázek, na kterém stojí tři postavy vedle samotného kopečku, z čehož vyplývá, že byla Duna dříve buď obydlená nebo již navštívená.